Ministryně Taťána Malá je ztělesněním absolutní politické i profesní prázdnoty. Komentář J. Štefka

Jiří Štefek

Podobných kauz, jako je ta okolo ministryně spravedlnosti Taťány Malé, Česká republika ve své novodobé historii moc nezažila. V rozsahu směšnosti a absurdnosti snad žádná taková ani nebyla. Zatímco na Západě dotyčný politik ve stejné situaci okamžitě skládá funkci a následujících několik týdnů chodí příslovečnými kanály, tady je klídek a za dotyčného provinilce ještě oroduje premiér s tím, že to na výkon funkce nemá vliv.

Taťána Malá na sebe upozornila na začátku roku, když nahlas přemítala o tom, že by se mělo stíhání šéfa ANO Andreje Babiše odložit o čtyři roky do doby až nebude premiérem. Nyní média zjistila, že ve dvou diplomových pracích Malá opisovala celé pasáže, aniž by uvedla zdroj, či opsala celé strany. Říká se tomu plagiátorství. Komické je, že v jedné z prací se dokonce „dopustila“ stejných chyb jako původní autorka. Jinými slovy, paní Malá při opisování asi „psala“ tak rychle, že si to po sobě ani nepřečetla.

Je nepochybně pravdou, že kdyby se Malá nestala ministryní spravedlnosti, tak její práce nikdo nezkoumá. Protože by byla jen řadovou nezajímavou poslankyní s podivnými názory. Ona se však stala ministryní spravedlnosti. Tedy tou, která by měla jít příkladem, že se nemá lhát, podvádět (a stovky dalších přečinů) a v tomto případě ani opisovat.

Profesor Gerloch: Ministryně Malá buď opisování vyvrátí, nebo musí odejít, jinak můžu rezignovat

sinfin.digital