Pusťte nás na Rusko. Bartoš vyškolil diváky z ruského pirátství. Komentář Petra Holce

Petr Holec

„Pustili jsme je na ně“ a Piráti nám teď za to před očima dorůstají v dospělé politiky. Alespoň ohledně starých dobrých politických triků, jak naposledy v České televizi ukázal šéf strany Ivan Bartoš. Ten sice pořád nosí svou bílou košili i dready, ohledně rétoriky se z něj ale stává další Tomio Okamura. Ne snad že by taky mluvil s kadencí samopalu, to pořád dokáže jen Okamura. I Bartoš už ale hrdě říká opak toho, co někteří členové Pirátů dělají.

Nejvyšší pirát se v neděli v České televizi střetl s premiérem a šéfem ANO Andrejem Babišem kvůli cestě předsedy Poslanecké sněmovny za ANO Radka Vondráčka do Ruska. Ten do Moskvy vyrazil na oficiální cestu navrženou původně poslancem ODS Bohuslavem Svobodou kvůli tomu, že si čeští pacienti pobývající v Rusku stěžují, že se jim tam nedostává „adekvátní péče“. Řekněme, že se jim v Rusku dostává adekvátní ruské péče, jež v praxi vypadá trochu jako lada: i ruskému prezidentovi zůstane v ruce klika, když si chce slavnostně otevřít dveře a veřejně předvést ruský technický zázrak.

Bartoš si v ČT postěžoval, že novináři neměli k ruce Vondráčkův program a že se i šéf české sněmovny v Rusku choval stejně jako většina zahraničních politiků: když odjížděl z Moskvy, byl Vladimir Putin pořád ještě prezidentem a Krym ovládalo Rusko. Šéf Pirátů to označil za „důkaz vazalství“. Podle něj se prý nikdo z evropských politiků „nebratří“ s Rusy ze „sankčního seznamu“. Těžko říct. S trochou nadsázky lze říct, že když se dnes jakýkoli politik nechce bratřit s Rusy ze sankčního seznamu, může se v Rusku maximálně sejít s holkami z Pussy Riot. Zbytek je Putin a spol., tedy sankční seznam.

Sociální demokracie v celé Evropě hledá nový příběh. Ten starý už na voliče nefunguje

sinfin.digital