Zoufalec týdne: Tomio Okamura. Komentář Petra Holce

Petr Holec

I tenhle týden byl samozřejmě na zoufalce nebývale plodný, vydá jich na celý měsíc. Ani ČSSD a její avizovaný úprk ze Sněmovny, aby (ne)podpořila vlastní vládu, ale netrumfne poslední dílo obvyklého podezřelého Tomia Okamury. Ten po týdnech neviditelné marnosti znovu diktuje, a že to stojí za to! Nejdřív chtěl shodit vládu, pak ne a teď už zase ano. Vsadím se, že tentokrát dokonce překvapil i sám sebe.

Vše začalo hned po vypuknutí kauzy s tajně pořízeným videem, na kterém zazní závažná výpověď Andreje Babiše mladšího. Okamura nemarnil ani minutu a hned se přidal k opozičním stranám, co chtějí shodit vládu. Jenže to se trochu přepočítal: jeho voliči vesměs považují většinu opozičních stran, co si kdysi v záchvatu vzájemnosti chtěly říkat „Demokratický blok“, bezmála za bandu zločinců, takže svého „Tomíčka“ zahrnuli méně přátelskými maily. „Dnes jsem z vás cítila neupřímnost a pokrytectví“, napsala velkému šéfovi jedna fanynka.

Okamura a neupřímnost a pokrytectví? V SPD kvůli tomu najednou nestačili mazat hate mail a průšvih byl na stole. Okamura proto rychle otočil. „Jako obvykle jsem vytušil, že by mohl být určitý prostor pro prosazení programu SPD. Řekl jsem Andreji Babišovi, že chceme vyměnit ČSSD. Nechceme, aby se prosazoval program ČSSD,” řekl na tiskovce ve Sněmovně, kde dementoval sám sebe. Mluvil nonstop asi deset minut. Ani Jiří Krampol, další známý napůl Japonec, by ale nejspíš nepřeložil, co nám chtěl vlastně Okamura sdělit.

Krize končí vítězstvím ANO. Ukazála ale, jak zranitelná vláda vinou Babiše je, říká expert

sinfin.digital