Popřejme Britům štěstí a nechme je jít. Brexit bez dohody je nejlepší řešení. Komentář M. Půra

Většina z nás má v paměti opakovaná hlasování o Lisabonské smlouvě v Irsku a neúspěšný výsledek referend ve Francii a v Nizozemsku. Klíčový dokument měl Evropskou unii modernizovat a zefektivnit. Ignorace výsledku všelidových hlasování ovšem vedla k opaku. K nárůstu demokratického deficitu a ve výsledku i k zesílení volání po vystoupení v některých členských státech. Byla to ovšem cenná lekce, z níž bychom si měli vzít poučení, což však momentálně neděláme. 

Za prvé. Odmítnutí dohody o brexitu v britském parlamentu nelze číst jako výrazně větší šance na divoký odchod země z EU. Je to přesně naopak. Šance na setrvání Britů v unii naopak silně vzrostly. Lze očekávat, že během aktuálního chaosu převládnou obavy, že opuštění evropské osmadvacítky je příliš riskantní. Pokud by k tomu skutečně došlo, další vývoj nemusí být příliš optimistický.

Se ztrátou důvěry v demokratický rozhodovací proces samozřejmě zesílí extremistické hlasy. Zatímco UKIP je dnes spíše na okraji politické scény, není vyloučeno, že se vrátí a povede jej třeba velmi výrazný aktivista Tommy Robinson. Může se rovněž objevit jiná formace, proti níž bude UKIP uhlazeným spolkem vytříbených demokratů.

Důvěra v tradiční politické strany se propadne. Británie je totiž pořád rozdělená. Je úplně jedno, že momentálně zastánci pro setrvání převažují o pár procentních bodů, poměr je víceméně pořád stejný.

Huawei je vnitropolitická hra, v níž se český byznys stal rukojmím. Komentář Michala Půra

sinfin.digital