KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Základní dojem z prvního dne sjezdu ČSSD je dvojí: strana bude odteď aspoň navenek jednotná, zároveň podstoupí obrat k tradičnímu či konzervativnímu levicovému voliči, tedy především k penzistům a lidem práce. Přinejmenším implicitně tento manévr počítá s rezignací na progresivní levicová témata. Podle toho také vypadají priority předsedy ČSSD Jana Hamáčka, pokud jde o vládní agendu. Zjevné také je, že si vedení sociálních demokratů osvojuje o poznání vstřícnější postoj k prezidentovi. Což lze říct i obráceně. Zeman jako by naznačoval, že jsou jeho oponenti uvnitř strany na hlavu poraženi.
Jan Hamáček obdržel silný mandát, svůj hlas při volbě předsedy mu dalo přes šestaosmdesát procent delegátů sjezdu. Neměl protikandidáta. Další vítězství si připsal při schvalování nové verze stanov. Ode dneška tak bude rozhodování strany – alespoň si to Hamáček slibuje – podstatně akceschopnější a pružnější. A také centralizovanější. A pokud mu delegáti navolí také předsednictvo podle jeho představ, musí počítat s tím, že od teď je budoucnost a směřování strany výhradně na jeho bedrech. Jinak řečeno: po dnešku jdou všechny klady i zápory, výhry i prohry, pouze a jen za Hamáčkem a jeho vedením.
Má veškerou moc i odpovědnost. A pokud bude mít ve vedení Janu Maláčovou a Tomáše Petříčka, což je s ohledem na dosavadní průběh sjezdu pravděpodobné, dostane od delegátů vše, co požadoval. Oni od něj budou na oplátku požadovat výsledky, a to nejpozději v krajských volbách v roce 2020. Teď ho tedy čeká boj o voliče, a nutno říct, že to bude především střet s Andrejem Babišem, tedy s koaličním partnerem. Což není nikdy zrovna jednoduchá pozice. Třeba Bohuslav Sobotka o tom ví své. Na rozdíl od něj se ale umírněný Hamáček rozhodl neexperimentovat.
