Kotrbatý: Trumpova metoda na diktátory neplatí. Prezident nakonec vždy couvne

Adam Kotrbatý

Z bezpečí domova tvrdá slova a vyhrůžky, při osobním setkání vlídná tvář a vstřícnost. Americký prezident Donald Trump často prosazuje své cíle pomocí rázných hrozeb. Více než na skutečné rivaly se mu však tímto stylem daří působit na vlastní spojence, ba spolupracovníky. Při jednání s čínským prezidentem nebo severokorejským diktátorem následně působí krotce a jeho sliby nahání hrůzu lidem v americké administrativě.

Ještě v půlce června Trump hrozil Číně zavedením dalších cel. Ta současná obhajoval jako nástroj, jak na komunistickou zemi tlačit, aby ustoupila od nekalých obchodních praktik a uzavřela s USA obchodní dohodu, z níž budou profitovat obě strany. Americké firmy si například často stěžují, že při spolupráci s čínskými partnery není dostatečně chráněno jejich duševní vlastnictví. Trumpovi osobně vadily i manipulace Pekingu s vlastní měnou.

Během schůzky, která proběhla na okraj summitu zemí skupiny G-20, Trump ničeho takového nedosáhl. „Probrali jsme mnoho věcí a jsme na cestě. Uvidíme, co se stane,“ pravil americký prezident. Jediným konkrétním výsledkem byla konstatování, že se Číňané vrátí k jednáním o obchodní dohodě a rozšíří svůj dosavadní dovoz amerických produktů. To druhé přitom čínská strana nepotvrdila.

Trump přesto ocenil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, kterého nazval jedním z největších lídrů za posledních 200 let. Si Ťin-pching přitom čelí kritice kvůli upevňování moci. V zemi, kterou řídí jedna strana, upravil dosavadní pravidla tak, aby mohl vládnout i po uplynutí dvou volebních období. Jeho vláda navíc provozuje tábory, v nichž vězní více než milion lidí.

Z umělého oplodnění se stal obří byznys. Expertka varuje před výrobou dětí na zakázku

sinfin.digital