Zrno: Reálpolitika v akci. Když Němci staví s Rusy plynovod, solidarita jde stranou

Matyáš Zrno

KOMENTÁŘ MATYÁŠE ZRNA | Dánsko minulý týden dalo po dlouhém rozvažování jako poslední země na břehu Baltského moře svolení ke stavbě plynovodu Nord Stream 2 přes své teritoriální vody u ostrova Bornholm. Nord Stream 2 je již druhým podvodním plynovodem, který umožní Rusku prodávat plyn přímo do Německa a obejít tak státy střední a východní Evropy. Těm nyní Rusové můžou plyn za trest vypnout, aniž by ohrozili své dodávky klíčovému partnerovi, kterým je právě spolková republika. Proti novému plynovodu je EU, východní Evropa i Spojené státy. A proti by měli být i ekologové, kteří obvykle blokují stavbu každého okruhu kvůli dvěma stromům.

Země střední a východní Evropy jsou proti, protože přijdou o poplatky z tranzitu plynu a bojí se, že se Rusko v případě nějaké politické krize rozhodne Baltům plyn vypnout. Například lotyšský trh není pro Moskvu z finančního hlediska nijak podstatný. Důležité je moci i nadále nerušeně dodávat do Německa. A to Rusům Nord Stream 2 umožní ve větším měřítku než dosud. Ještě reálnější je podobný scénář u Ukrajiny. Kyjev zlobí? Vypneme mu v lednu na chvíli plyn….

Ukrajina navíc získává ročně dvě miliardy dolarů na tranzitních poplatcích. O ně může nyní přijít. Najednou vypadá německá podpora Ukrajiny v trochu jiném světle. Dokud byly Moskva a Kyjev svázány společným plynovodem na západ, nutilo je to k větší spolupráci. Teď se Rusku uvolní ruce.

Závislost Evropy na ruském plynu narůstá, pro Kreml je energetika politický nástroj, říká Tichý

sinfin.digital