Neklid před bouří. Vláda Angely Merkelové v Německu se pozvolna chýlí ke konci

KOMENTÁŘ MARTINA KOVÁŘE | Na německé vnitropolitické scéně panuje v posledních měsících zvlášť mimořádné napětí. Zemské volby v Braniborsku, v Sasku a naposledy v Durynsku totiž potvrdily, co naznačily už volby do spolkového sněmu v roce 2017 a loňské volby do zemského sněmu v Bavorsku: pokračující propad obou velkých politických stran – křesťanských demokratů a zejména sociálních demokratů a nástup zelených, radikální levice a hlavně opoziční Alternativy pro Německo (AfD). Jakkoli do dalších spolkových voleb v roce 2021 zbývá ještě hodně času, je pravděpodobné, že se v základech otřese celá německá politická scéna, jež s malými obměnami fungovala podle „jednoho vzoru“ od vzniku Spolkové republiky v roce 1949.

Příčin nevídaného zvratu, jenž se poprvé projevil v celostátních volbách v roce 2017, kdy křesťanští a sociální demokraté sice skončili na prvních dvou místech, jejich volební zisk byl ale mizerný (33 %, respektive 20,5 %), je hned několik. Navzdory všem sympatiím a respektu, kterým se dlouho těšila a zčásti doposud těší kancléřka Angela Merkelová, je zjevné, že nemalá část elektorátu je její dlouhou vládou poněkud unavena. To je zcela logické, tak už to v demokraciích bez ohledu na kvality politických lídrů bývá.

Připočteme-li k tomu nanejvýš vstřícný přístup kancléřky a vládních stran obecně k tzv. migrační krizi v letech 2015–2016 (tzv. „Willkommenskultur“, dnes již legendární slova o tom, že Německo situaci zvládne – „Wir schaffen das“) a stále silnější tlak na další prohlubování evropské integrace, není se špatným volebním výsledkům z roku 2017, po pravdě řečeno, příliš co divit.

Schmarcz: Google, Facebook a spol. jsou Obchodníci s vesmírem. Musíme je regulovat

sinfin.digital