Zrno: Opravdu je Slovensku co závidět?

Matyáš Zrno

KOMENTÁŘ MATYÁŠE ZRNA | Radost z porážky Roberta Fica na Slovensku poněkud kalí to, kdo vyhrál. Nejsou to čitelné politické strany s jasnými názory. Jsou to podivná, v podstatě soukromá hnutí (skoro to láká říct, že fungují na vůdcovském principu), vedená excentrickými jedinci, které řada komentátorů neváhá v soukromých rozhovorech označit jako regulérní magory. To platí i pro vítěze voleb a budoucího premiéra Igora Matoviče.

Exhibicionistický Matovič má ovšem tu jednu klíčovou vlastnost, která se cení – je zcela přirozeně autentický. Ať už za řečnickým pultem předává vládním politikům pruhované vězeňské oblečení, nebo mluví v parlamentu v tričku „Fico chrání zloděje“ či se porve s poslanci SNS, vždy tušíte, že tohle mu žádná PR agentura nepřipravila. Že tohle je opravdu autentický Matovič, showman, který si každou minutu svého veřejného vystoupení užívá. Tak jako Donald Trump, tak jako Silvio Berlusconi, tak jako Boris Johnson. Na rozdíl od nich ale není lídrem politické strany. Je šéfem soukromého, jím vlastněného projektu, který zaměstnává jeho příbuzné či zaměstnance jeho jiných firem a jehož kandidáty vybíral v jakémsi konkurzu.

I Babišovo ANO je z tohoto pohledu klasickou politickou stranou. Jestli se Matovičovo hnutí OLaNO (Obyčejní lidí a nezávislé osobnosti) na naší politické scéně v tomto ohledu něčemu podobá, tak je to hnutí starosty Prahy 7 Jana Čižinského. V OLaNO je řada kvalitních osobností, kupříkladu dlouholetá konzervativní europoslankyně Anna Záborská (fakt, že ji vyštvalo domovské KDH leccos vypovídá o stavu slovenských křesťanských demokratů), ale kandidátka složená stylem „pejsek a kočička vařili dort“ vždycky hrozí tím, že se začne drolit. Na Slovensku obzvlášť…

Holec: Naše opozice by radši měla zapomenout na vítězství Matoviče. Byl by to její hrobník

sinfin.digital