Havlíček: Jak nám „ukradli“ Velikonoce

Karel Havlíček

KOMENTÁŘ KARLA HAVLÍČKA | Přiznávám, že úplně přesně nevím, jak se stalo (a jestli vůbec), že nám ukradli Velikonoce, ale z některých zasvěceně se tvářících zdrojů (což je ovšem v rouškách hůř rozpoznatelné) jsem o tom v posledních dnech a týdnech leccos slyšel. Úřad k tomu účelu před několika málo lety zřízený neoznámil, že je to fake news, tudíž je to téměř jisté, i když katolická církev zřejmě zastává trochu jiný názor. Velikonoce se slavily režim nerežim, ačkoliv ten minulý jim veřejného (a hlavně náboženského) lesku příliš nepřál, což byla evidentní pitomost moci. Ani my, pohansky kulturně a genderově zabednění obyčejní smrtelníci, nevěděli jsme tehdy, že není politicky korektní dívky šlehat pomlázkou, i když jsme je šlehali jemně a ony přitom radostně výskaly.

Z hlediska právního mi ovšem ty zaručené zprávy o krádeži Velikonoc přijdou trochu na hlavu. Krádeže se lze dopustit jen tak, že si někdo přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní. Je-li za krádeží Velikonoc vláda, jak z týchž zdrojů občas probleskne, musí to tedy znamenat, že všechno velikonoční požehnání je touto dobou už asi soustředěno ve Strakovce (nadměrný zisk z krádeže možná i v Kramářově vile). Řehtačky, zvony, pomlázky, vejce, beránci a kdovíco ještě. Nejspíš tam budou koncentrovány všechny státní velikonoční hmotné rezervy a hlídá je z nedostatku jiných úkolů Hamáčkova policie a hasiči.

Příznivci teorií o krádeži Velikonoc na to oponují, že to je jen takový obrat. Že prý nejde o krádež, že věc je horší. Vláda pošlapává naši svobodu. Ovšem. Omezování – nebo dokonce zbavení – osobní svobody by to mohlo být: dopustí se jej ten, kdo jinému (ovšem – bez oprávnění, to je z hlediska stěžovatelů taková malá slabina) brání osobní svobody užívat nebo ho uvězní nebo jiným způsobem zbaví osobní svobody.

Havlíček: Virus „infikuje“ i rozvody, GDPR a bydlení. Do první linie teď půjdou soudci

sinfin.digital