Je Amerika opravdu ve válce? USA v době koronaviru, vzpomínek na Pearl Harbor a 11. září 2001

Pandemie koronaviru je pro Spojené státy jedním z nejsložitějších období jejich moderních dějin. Zejména New York, avšak nejen on, je zachvácen tak silně, že připomíná apokalyptické město, ve kterém den co den umírají stovky lidí. Mnozí Američané současný stav přirovnávají k situaci po útoku Japonců na základnu v Pearl Harboru ze 7. prosince 1941 či po teroristických útocích z 11. září 2001. Aby všudypřítomného napětí nebylo málo, konají se – připomínám, že v politicky nesmiřitelně rozdělené zemi – navíc i prezidentské volby, v nichž se na podzim střetnou úřadující hlava státu, republikán Donald Trump, a bývalý viceprezident Baracka Obamy, demokrat Joe Biden, kteří představují a symbolizují dva zcela odlišné světy.  

Spojené státy americké jsou nejvíce zasaženou zemí světa. Celkový počet nakažených překročil ve čtvrtek 450 000, počet mrtvých 16 000, v nejpostiženějším státě a ve městě New York umírají stovky lidí denně (v samotném NYC zemřelo přes 4 000 lidí), nemocnice jsou přeplněné a v některých z nich, třeba v těch brooklynských, panuje skutečně zoufalá, před nedávnem zcela nepředstavitelná situace; newyorské úřady připustily, že by jako dočasná pohřebiště mohly využívat městské parky. K tomu týden co týden roste o několik milionů počet nezaměstnaných.

Prezident Trump a guvernér státu New York Andrew Cuomo sice mluví o důvodech k opatrnému optimismu, čemuž odpovídal i pozvolný růst akciových trhů z počátku tohoto týdne, mnozí lékaři i ekonomové nicméně tvrdí, že čísla, kterými výše zmínění politikové operují, jsou neúplná a krajně zkreslená a že země má vrchol epidemie a nejtěžší týdny teprve před sebou. Kdo z nich má pravdu, se teprve uvidí, už teď je ale jistých několik věcí.

V první řadě se jasně ukázalo, že první světová velmoc je v řadě ohledů stejně křehká a zranitelná jako všechny ostatní státy. Že na podobnou krizi, jakou spustil koronavirus, nebyla ani v náznaku připravena a neumí se s ní rychle ani dobře vyrovnat. Že americké zdravotnictví má, jakkoli ho Donald Trump označuje za nejlepší na světě, výrazné limity a že – ponecháme-li stranou elitní soukromé kliniky, jež může využívat úzká vrstva nejbohatších – nesnese srovnání například se zdravotnictvím německým a ve většině ohledů ani s tím českým. Čteme-li si srdceryvné příběhy z newyorských nemocnic, neměli bychom navíc zapomínat na to, co opatrně, aby nebyli osočeni z bezcitnosti či z cynismu, již řekli někteří čeští akademici – například Václav Cílek či Miroslav Bárta, a sice že se v případě koronaviru jedná, jak se alespoň prozatím zdá, o „svého druhu laskavý virus“. Aby bylo jasné, co tím mysleli a co tím myslím i já – zkusme si představit, jak by situace v Americe a ve světě vypadala, kdyby se v čínském Wuchanu na konci loňského roku objevil virus jen z poloviny srovnatelný například se zairským kmenem Eboly (tzv. ZEBOV), jehož smrtnost přesahuje devadesát procent, což se podle některých epidemiologů, biologů a lékařů docela klidně mohlo stát. To bychom teprve byli svědky skutečných hrůz – v porovnání s ním je totiž koronavirus, jakkoli ho ani na okamžik nepodceňuji, takřka neškodný.

Koronavirus je téměř milosrdný. Globalizaci i rádoby elitám EU dá ale za vyučenou, říká Bárta

sinfin.digital