Pustit na olympiádu Rusy byla chyba, říká legenda sportovního práva Gerhardt Bubník

Jan Januš

Advokát Gerhardt Bubník, který působil ve vedení Mezinárodní bruslařské federace a z pozice předsedy Rozhodčí komise Českého olympijského výboru nastavoval antidopingová pravidla, kritizuje Mezinárodní olympijský výbor za to, že na zimní olympijské hry v Jižní Koreji pustil ruské sportovce. „Jedině tvrdou sankcí Rusko donutíme, aby s dopingem přestalo, tohle je jen alibistické řešení,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ právník, který kvůli dopingu žaloval i německou rychlobruslařskou hvězdu Claudii Pechsteinovou.

V souvislosti s nadcházejícími olympijskými hrami se mluví o kolektivním vylučování sportovců. Neodporuje něco takového základním zásadám sportovního práva, ale i práva jako takového?

O žádný kolektivní postih sportovců a ani kolektivní vinu nejde. Je to zavádějící. O kolektivní vinu by šlo, kdyby například před OH v Riu Mezinárodní olympijský výbor prohlásil, že se všichni ruští atleti dopustili dopingu a nesmí se kvůli tomu zúčastnit olympiády. Takový verdikt ale nikdy nepadl. Šlo o doping organizovaný ruskou národní atletickou federací, ruskou antidopingovou agenturou, ruským ministerstvem sportu a dalšími. Došlo tak k potrestání ruské národní atletické federace, její členství bylo pozastaveno. A členství obsahuje právo vysílat, nominovat a přihlašovat závodníky na mezinárodní závody. Toto právo bylo suspendováno také. Ruští atleti nemohli na olympiádu proto, že jejich federace hrubě porušovala své povinnosti. A bez federace není možné na olympiádě startovat. Tento princip platí ve sportu více než sto let.

Podobné situace se už odehrály. Například před zrušením apartheidu v Jižní Africe nesměl žádný sportovec z této země startovat na olympiádě, protože jihoafrický olympijský výbor byl suspendován. Šlo o podporu sportovců černé pleti a přitom ani oni nemohli soutěžit. Nikdo tehdy nepřišel s teorií, že jde o kolektivní vinu.

Proč číst a psát o právu? INFO.CZ spouští novou právní rubriku

sinfin.digital