Díky karenční době přestali lidé simulovat, už se nevyplatilo v pátek odjet na chatu, říká advokát

Jan Januš

V pracovním právu se skrývá řada možností, kterých lidé nevyužívají, protože o nich mnohdy ani nevědí. Například v aktivních zálohách si mohou přivydělat, a ještě jim během cvičení nehrozí vyhazov. Pravidla ale bývají také často lehce zneužitelná, ať již jde o karenční dobu nebo třeba dlouhodobé ošetřovné. „Po dobu ošetřování blízké osoby, například babičky, je možné až tři měsíce pobírat novou dávku, dlouhodobé ošetřovné. Tato dávka stojí stejně jako klasické ošetřovné mimo exekuce a exekutor tak na tyto peníze nemůže. Je tedy otázka, zda se toho nebude právě kvůli exekucím zneužívat,” říká v rozhovoru pro INFO.CZ advokát Tomáš Procházka, který je partnerem kanceláře Dvořák Hager & Partners.

V posledních dnech se skloňovala karenční doba. Jak se na první tři dny nemoci, které jdou, pokud jde o výplatu, k tíži zaměstnance díváte jako specialista na pracovní právo?

Za zavedením karenční doby stála stejná myšlenka jako za regulačními poplatky u lékaře, tedy omezit zneužívání. První tři pracovní dny nemoci se tak staly rizikem každého zaměstnance, následně jim nemocenské platí firma a od 15. dne si je přebírá správa sociálního zabezpečení. V pojistné terminologii by se karenční době dalo říkat „spoluúčast“. Je to část rizika, které zůstává zaměstnanci, aby nebyl nástup na nemocenskou příliš výhodný, aby nevznikal „morální hazard“ zůstávat doma s každou prkotinou. Naopak u delších nemocí si zaměstnanci zaslouží vyšší ochranu, protože je výpadek příjmů skutečně citelný. To se projevilo i u letošní novely zákona o nemocenském pojištění, která po prvním měsíci zvyšuje nemocenské o 10 procent a po dvou měsících dokonce o 20.

U klientů jsme viděli, že po zavedení karenční doby poklesl počet krátkodobých nemocí. Dá se říci, že zaměstnanci přestali simulovat. Někteří zaměstnanci si tak dříve nejspíše prodlužovali víkendy. Když chtěli odjet v pátek na chatu, jakoby onemocněli a dostali za ten den sice ne 100 procent výdělku, ale třeba 80 až 90 procent. Pokud by brali 100 tisíc, snížení by samozřejmě výrazně pocítili, ale u běžných dělnických mezd o nijak výrazně menší částku nešlo. Vyplatilo se to.

Facebook šel po datech z nemocnic, ukládá úplně vše. Zuckerberg jde přes mrtvoly, říká Dočekal

sinfin.digital