Šéf Nejvyššího soudu Šámal pro INFO.CZ: Trestní právo musí na fake news reagovat, zákoník by se ale měnit neměl

Jan Januš

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, který je rovněž hlavním autorem trestního zákoníku, odmítá, že by se měl tento kodex kvůli fake news měnit. Trestní právo ale na ně reagovat musí. Profesoru Šámalovi se pak nelíbí nedávná slova předsedy Městského soudu v Praze Libora Vávry, podle kterého u fake news nefunguje hrozba trestem. „Ztotožnit se s jeho názorem by znamenalo popření základních principů individuální i generální prevence. Každý člověk, pokud respektuje alespoň základní morální hodnoty, má z trestu přirozenou obavu, byť tato obava může být u různých osob jiného charakteru a intenzity. Trest by měl být přiměřený, ale dostatečně přísný, aby skutečně od páchání takové trestné činnosti odradil,” uvedl pro INFO.CZ profesor Šámal.

Vyjádření předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala k otázkám ohledně trestního postihu fake news vám nabízíme níže v nezkrácené podobě:

„Na šíření tzv. fake news je bezesporu potřeba v trestně právní rovině zareagovat, neboť se s rozvojem sociálních sítí staly jedním z fenoménů moderní doby. Nemyslím si však, že bychom kvůli tomu měli hned měnit trestní zákoník, neboť zatím nejsem přesvědčen o tom, že bychom nevystačili s dosavadními obecnými skutkovými podstatami trestných činů, které na ně dopadají.

Právo má zůstat jednoduché a srozumitelné. Pokud se odborná veřejnost shoduje na tom, že přemíra zákonů škodí, pak při zaznamenání jakýchkoli nových trendů ve společnosti, jakými vytváření a šíření fake news jistě je, považuji za správné nejprve zvážit, jak tyto skutky vyhodnotit a případně postihnout prostřednictvím zákonných nástrojů, které už máme k dispozici. A zda i tresty, které přicházejí v úvahu, jsou i takovým skutkům odpovídající, neboť trestní právo představuje ultima ratio – poslední prostředek.

Proto není ke změnám trestního zákoníku v tomto směru zatím důvod. Fake news, pokud nejsou jen řetězovou zprávou neškodného charakteru, kam by snad mohla aktuálně spadat například „kampaň BFF“ na sociální síti Facebook, mohou být ve své podstatě buď poplašnou zprávou, pomluvou, popř. podněcují k nenávisti, například vůči skupině osob, nebo k omezování jejich práv a svobod, apod. Máme tedy dostatek možností, jak jejich vznik a šíření postihnout.

Beneš a Gottwald zatnuli tipec kolaborantským elitám. Teď je šance na reprízu, nepochybuje Skála

sinfin.digital