Trestné činy proti těhotenství? Odpovídají za ně i firmy. Ne vždy by ale musely, míní šéf Nejvyššího soudu Šámal

Jan Januš

Trestní zákoník obsahuje čtyři trestné činy směřující proti těhotenství. Jde o nedovolené přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy, nedovolené přerušení těhotenství s jejím souhlasem, pomoc těhotné ženě k umělému přerušení těhotenství a svádění k umělému přerušení těhotenství. Trestné samozřejmě není jednání, při kterém jsou dodrženy podmínky stanovené zákonem o umělém přerušení těhotenství. Za některé trestné činy odpovídají vedle lidí také firmy a další právnické osoby. Podle předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala by přitom v některých případech nemusely.

Firmy odpovídají na základě zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (TOPO) za všechny trestné činy existující v trestním zákoníku (TrZ) kromě těch, které jsou výslovně vyloučeny. Odborníci se ale dlouhodobě přou o to, jaké prohřešky by měly být ze zákona vynechány.

Právnickým osobám tak nemůže být přičítán například trestný čin zabití, účasti na sebevraždě, rvačky, soulože mezi příbuznými, dvojího manželství, opuštění dítěte nebo svěřené osoby, zanedbání povinné výživy, týrání osoby žijící ve společném obydlí, vlastizrady, zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace, spolupráce s nepřítelem, válečné zrady, služby v cizích ozbrojených silách, osvobození vězně, násilného překročení státní hranice, vzpoury vězňů, nebezpečného pronásledování či opilství.

Mají firmy odpovídat za neposkytnutí pomoci řidičem?

Současný stav by se měl změnit také podle předsedy Nejvyššího soudu a profesora trestního práva Pavla Šámala.

„Zvažujeme-li rozsah vyloučení trestných činů, které ve smyslu § 7 TOPO právnická osoba nemůže spáchat, měl by být podle mého názoru z možnosti spáchání právnickou osobou vyloučen také trestný čin ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle § 146a TrZ a zřejmě i trestný čin neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku podle § 151 TrZ,” uvádí profesor Šámal ve svém příspěvku Trestní odpovědnost právnických osob po novele provedené zák. č. 183/2016 Sb., uveřejněném ve sborníku z letošního ročníku odborné konference Karlovarské právnické dny, který vydalo Nakladatelství Leges.

Bude Kněžínek lepší ministr spravedlnosti, než by byli právníci hnutí ANO? Komentář Jana Januše

sinfin.digital