Návrat k cenzuře. Komunisti před 50 lety posvětili další zásahy do svobody médií. Právní osmičky 3

Jan Januš

Pražské jaro roku 1968 přineslo všeobecné uvolnění poměrů. Koncem června Národní shromáždění dokonce schválilo novelu zákona o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích, jehož nový paragraf 17 zněl dosti revolučně: „Cenzura je nepřípustná.” O čtvrt roku později ale už mělo být vše jinak. Po okupaci došlo k přechodnému pozastavení pravidla o nepřípustnosti cenzury, to ale trvalo až do roku 1990. Od 26. září 1968.

Zákon č. 84/1968 Sb. cenzuru ve druhém odstavci paragrafu 17 definoval jako „jakékoliv zásahy státních orgánů proti svobodě slova a obrazu a jejich šíření hromadnými informačními prostředky”. Právní předpis, podepsaný prezidentem Ludvíkem Svobodou, předsedou Národního shromáždění Josefem Smrkovským a předsedou vlády Oldřichem Černíkem, je v digitální verzi dostupný na webových stránkách ministerstva vnitra.

Národní shromáždění ale po srpnové okupaci, konkrétně 13. září 1968, přijalo zákon o některých přechodných opatřeních v oblasti tisku a ostatních hromadných informačních prostředků. Ten je pod číslem 127/1968 Sb. rovněž dostupný na stránkách ministerstva vnitra, citujeme jej podle webu zakonyprolidi.cz. Postupovat se podle něj začalo právě 26. září 1968.

I když zákon kolem slova cenzura místy jen krouží, svým třetím paragrafem pozastavil účinnosť zmíněného paragrafu 17. Druhý odstavec třetího paragrafu zněl ale poměrně jasně: „Příslušný úřad pro tisk a informace má právo přímo nebo prostřednictvím zmocněnců ustanovených vedoucím příslušného úřadu na společný návrh vydavatele a šéfredaktora (dále jen zmocněnec) zajišťovat, aby v periodickém tisku (jiném hromadném informačním prostředku) nebyly zveřejňovány informace, které obsahují skutečnosti, jež jsou v rozporu s důležitými zájmy vnitřní nebo zahraniční politiky státu. Obsahuje-li informace takovou skutečnost, je příslušný úřad pro tisk a informace nebo zmocněnec oprávněn pozastavit její zveřejnění nebo jiné rozšiřování.”

sinfin.digital