Jde advokátům jen o peníze? I mezi právníky se najdou příběhy, které dojímají

Jan Januš

Advokáti a obecně právníci jsou často chápáni jako bezskrupulozní, všehoschopní a jen penězchtiví dravci. Mnozí z nich takoví jistě jsou, jiní ale ne. Měsíčník Právní rádce letos opět upozornil na ty, kteří se věnují dobročinnosti, charitě a společenské odpovědnosti. Neboli pro bono aktivitám a CSR. Jejich angažmá dojímá a příběhy, které jsou za tím vším, by mnohdy vydaly na film nebo román. Kdyby to ale všechno nebyl hlavně život, často tak krutý, že se skoro ani nedá snést.

Je těžké o takovýchto tématech nepsat s patosem. Zvlášť poté, co na galavečeru Pro bono a CSR 2018 sedíte u jednoho stolu s dámami z Cesty domů, které provozují Domácí hospic a radí s péčí o nevyléčitelně nemocné a umírající. S těmi, které se neustále potkávají s pomíjivostí života a lidským utrpením, a přesto jsou veselé a optimistické. S těmi, které se věnují zcela tabuizovanému tématu. A sedíte rovněž s advokáty, kteří jim nezištně pomáhají, s Markétou Pravdovou a Janem Šafránkem.

A navíc jde jen o jednu stranu stolu. Po pravici jsem měl Lindu Hurdovou z obecně prospěšné společnosti Nadání a dovednosti, která pomáhá mladým lidem z dětských domovů a dalším sociálně znevýhodněným. A i ji na večeru jistily advokátky, Jitka Linhartová a Lucie Oršulová, mimochodem nominované na hlavní ocenění.

Navíc se k šéfce zmíněné společnosti v jednu chvíli přitočila jedna ze servírek a řekla jí, že sama vyrůstala v dětském domově a že by se do jejích aktivit také ráda zapojila. Co dodat?

Jak bránit vyhoření soudců? Stážemi u nás i v zahraničí, říká prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová

sinfin.digital