KOMENTÁŘ: Tichá kupé a hotely pro dospělé jsou v pořádku. Restaurace bez dětí už ne?

Karel Havlíček

Jel jsem nedávno z Prahy do Ostravy vlakem. Manželka řekla: „Zařídila jsem ti místenku do tichého kupé.“ Dlouho jsem se vlakem nesvezl, takže jsem měl dojem, že všechna kupé jsou celkem tichá. Zneklidnilo mne, když jsem se dozvěděl, že „tiché kupé“ je terminus technicus.

Nastoupil jsem, přečetl jsem si ponaučení, co vše se v takovém kupé nesmí, a usadil se.

Společníky mi byli, jak se ukázalo, samí gentlemani: světoznámý flétnista, operní pěvec a inženýr IT. Ten se prohřešil jako první. Ještě na pražském nádraží mu zazvonil mobil. Inženýr si zakryl ústa dlaní a potichoučku řekl: „Prosím.“ „Zde nesmíte telefonovat, pane,“ pravil autoritativně operní pěvec. „Ach, promiňte,“ zamumlal inženýr a zahanbeně odešel na chodbičku.

Začala zákopová válka o budoucnost justice, soudci už demonstrovali svou sílu. Týden v právu komentuje Jan Januš

sinfin.digital