Vlastizrada, nebo velezrada? Prezident Miloš Zeman motá hlavy novinářům i politikům

Hlídacípes.org

Robert Malecký

Co musí udělat prezident republiky, aby byl žalován za velezradu? Třeba spojit se s cizí mocí, podkopávat ústavní řád České republiky a podobně. Co se musí stát, aby novináři a politici místo velezrady mluvili o vlastizradě? Stačí, aby se téma objevilo ve veřejném prostoru – což je poslední dobou prakticky neustále. Rozdíl mezi vlastizradou a velezradou je přitom zcela jasný.

Zjednodušeně řečeno je v České republice zhruba 10 milionů lidí, kteří se mohou dopustit vlastizrady. Například u kojenců a dětí obecně by jejich stíhání samozřejmě nebylo možné a spáchání skutku si dovedeme představit jen obtížně.

Naproti tomu je v Česku právě jeden jediný člověk, který se může dopustit velezrady, a tím je prezident republiky. Jednoduché, že? Přesto se v otázce stále chybuje.

Až na doživotí

O možnosti podat na prezidenta Zemana tzv. ústavní žalobu se znovu hovoří v souvislosti s jeho výroky na adresu Bezpečnostní informační služby.

Lidové noviny k tématu přinesly před šesti dny obsáhlý text, který výstižně rozebral rozložení sil v Senátu, odkud by iniciativa směrem k žalobě za velezradu měla vzejít. Text měl jedinou podstatnou vadu: hned v titulku se totiž chybně psalo o vlastizradě. (Nyní už je titulek opraven.)

Screenshot původního článku z 11. listopadu.
sinfin.digital