Bude povinné odpovídat na vánoční přání? O právu na štěstí a o vánoční buzeraci píše Daniela Kovářová

Daniela Kovářová

Běžně mi denně chodí asi padesát mailů a přibližně stejný počet textových zpráv do různých aplikací a přes sociální sítě. Před dvěma týdny se však cosi změnilo. A ve čtvrtek mi přišlo mailů dvě stě osmdesát.

Lidé mně známí i neznámí, blízcí i vzdálení, a dokonce i naprosto cizí, rekrutující se z přátel na Facebooku, podlehli kouzlu Vánoc a začali rozesílat vtipné obrázky, barevné motivy, vánoční přání a řetězové maily, začasto formulované jako dotazy, výzvy či dokonce lehce manipulativní výhružky, cože se mi to přihodí, pokud nebudu v přeposílání pokračovat.

Dříve jsem se podobně činnosti také věnovala, po nocích tvořila firemní i rodinná blahopřání a sestavovala seznamy adresátů, kterým jsem do pozdní noci přání rozesílala. Proč tak my lidé činíme? Pro vlastní potěchu? Protože se to sluší či má? Aby nás sousedé nepomluvili? Anebo protože jiné firmy či známí taky vánoční blahopřání rozesílají? Je to správně a myslíme to vůbec upřímně? Či že by nám takové jednání ukládal český právní řád?

TOP 5 advokátních personálií roku 2018: Návrat Pelikána do advokacie a změny šéfů největších firem

sinfin.digital