Státní zástupce by si měl každé ráno připomenout, jak zásadně může to, co dělá, ovlivnit životy jiných lidí. V dalším příspěvku do seriálu Státní zástupci – čas na změnu? to říká prezident Unie obhájců a místopředseda České advokátní komory Tomáš Sokol. A dodává: „Nebyl zrozen proto, aby zajistil celému světu spravedlnost a ani zločin na svěřeném území definitivně nevyhubí. Zato je úředník z relativně dost rozsáhlými pravomocemi, které mu byly svěřeny v očekávání, že s nimi bude nakládat rozumně.“
Státní zástupci - čas na změnu?
Státní zástupci drží v mnohém naše životy v rukou. Právě oni rozhodují o tom, zda půjdeme k soudu, nebo ne. Právě oni svým zásahem na Úřadu vlády shodili vládu Petra Nečase (ODS) a otevřeli cestu k premiérství Andreje Babiše (ANO). Postupem času přitom na veřejnost vyplouvá stále více jejich přešlapů. Je čas na reformu postavení státního zastupitelství? Měli by být státní zástupci za své počínání odpovědní více, než jsou dnes? INFO.CZ spustilo desetidílný seriál Státní zástupci - Čas na změnu? Podrobně v něm analyzujeme podstatu profese státních zástupců, její historii, to, co žalobci smějí a co naopak nesmějí, a zaměříme se rovněž na možné změny, které by byly v této profesi vhodné. Seriál upozorní rovněž na ty nejkřiklavější problémy, které se v souvislosti se státními zástupci objevují.Jak byste veřejnosti popsal pozici státního zástupce? Co patří k jeho hlavním úkolům?
Začal bych jednoduše. Podle čl. 80 Ústavy Státní zastupitelství zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení. Vykonává i další úkoly, pokud to stanoví zákon. Nejdůležitější je role státního zastupitelství jako veřejné žaloby.
Státní zástupce dohlíží na to, aby průběh přípravného řízení, tedy řízení před zahájením trestního stíhání a po zahájení trestního stíhání až do podání obžaloby probíhal zákonným způsobem, je v této fázi pán sporů. Poté se mění ve stranu soudního řízení, ovšem ve stranu, která je podle § 2 odst. 5 trestního řádu povinna prokazovat vinu obžalovaného.
Co by tedy měl státní zástupce dělat?
Krom shora uvedeného by si měl státní zástupce, zejména pokud pracuje na trestním úseku, každé ráno než jde do práce připomenout, jak zásadně může to, co dělá, ovlivnit životy jiných lidí. A to, že do jeho práce nepatří ani emoce, ani přehnané ambice. Nebyl zrozen proto, aby zajistil celému světu spravedlnost, a ani zločin na svěřeném území definitivně nevyhubí. Zato je úředník s relativně dost rozsáhlými pravomocemi, které mu byly svěřeny v očekávání, že s nimi bude nakládat rozumně.
Co by naopak dělat neměl?
Nevím přesně, kolik je státních zástupců, ale bezpečně vím, že jsou různí. Řeší také dost různé případy, takže nějaká universální kritika toho, co dělají a neměli by, není možná.
Asi ale opak toho, co jsem uvedl v odpovědi na předchozí otázku. Přehnaně ambiciózní úředník stavebního odboru může být problém, ovšem nesrovnatelně menší, než státní zástupce, jenž žije v představě, že je jednak obklopen zločinci a jednak je jeho úlohou je vychytat a dostat za mříže. Ale rovnou poznamenávám, že s tímhle případem se setkávám spíše u tzv. velkých kauz. U nich je poměrně často jádrem sporu to, zda vůbec k nějakému trestnému činu došlo a tady, podle mne, mají občas státní zástupci „velké oči“ a méně smyslu pro realitu.
