Státní zástupci nedodržují pravidla odposlechů a užívají i zakázané materiály, stěžují si advokáti

Jan Januš

Odposlouchávání významně zasahuje do soukromí a tím pádem i do základních lidských práv. Pravidla, která pro něj platí, jsou přesto fádní. A toho podle advokátů oslovených INFO.CZ zneužívají i státní zástupci. Dokonce prý využívají i odposlechů rozhovorů mezi obhájcem a klientem, což je vysloveně zakázané. „V kauze pražského dopravního podniku byli rok odposlouchávání advokáti, současně byla čtena jejich pošta. Pro mě zcela a úplně za hranou všeho,“ říká například advokát Jiří Matzner. V seriálu Státní zástupci – čas na změnu? tak pokračujeme dalšími možnými excesy žalobců.

Státní zástupci - čas na změnu?

Státní zástupci drží v mnohém naše životy v rukou. Právě oni rozhodují o tom, zda půjdeme k soudu, nebo ne. Právě oni svým zásahem na Úřadu vlády shodili vládu Petra Nečase (ODS) a otevřeli cestu k premiérství Andreje Babiše (ANO). Postupem času přitom na veřejnost vyplouvá stále více jejich přešlapů. Je čas na reformu postavení státního zastupitelství? Měli by být státní zástupci za své počínání odpovědní více, než jsou dnes? INFO.CZ spustilo desetidílný seriál Státní zástupci - Čas na změnu? Podrobně v něm analyzujeme podstatu profese státních zástupců, její historii, to, co žalobci smějí a co naopak nesmějí, a zaměříme se rovněž na možné změny, které by byly v této profesi vhodné. Seriál upozorní rovněž na ty nejkřiklavější problémy, které se v souvislosti se státními zástupci objevují.

Odposlech je podle pravidel obsažených v trestním řádu možný pouze v trestních řízeních spojených s nejzávaznějšími zločiny. Jde o ty, za něž hrozí alespoň osm let vězení, a další konkrétně vypočtené prohřešky.

Důležité je zejména to, že odposlech, který vždy provádí policie, je podle prvního odstavce paragrafu 88 trestního řádu možné použít jen, „pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené.“

A jak vypadá konkrétní schvalovací mechanismus?„Nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn,“ dočteme se například v druhém odstavci paragrafu 88.

U některých trestných činů se tato pravidla prolamují, odposlech by ale každopádně neměl trvat déle, než je nutné. Pravidla však nabízejí řadu možných interpretací a v mnoha ohledech zůstávají nejasná. O jak důležité téma jde, ilustruje rovněž fakt, že v rámci ocenění Právník roku byl za nejlepší článek v Bulletinu advokacie označen související text profesora Jiřího Jelínka, vedoucího katedry trestního práva pražské právnické fakulty.

„Jedním z nedostatků platného a účinného trestního řádu je okolnost, že výslovně neupravuje provádění tzv. prostorového odposlechu (utajené získávání informací pomocí speciálních, pro tyto účely sestrojených technických prostředků a zařízení zaznamenávajících obraz, zvuk, přesný pohyb i činnost sledovaných osob v reálném čase a prostoru), rozhodování o možnosti jej provádět, ani podmínky pro využití záznamu o odposlechu jako důkazu v trestním řízení. Termín 'prostorový odposlech' dokonce trestní řád na žádném ze svých míst nedefinuje a ponechává toto vymezení nauce a právní praxi. Autor článku považuje tuto situaci za závažný nedostatek trestního řádu, pléduje za výslovné zakotvení prostorového odposlechu do trestního řádu a formuluje podmínky budoucí právní úpravy,“ dočteme se v úvodu Jelínkova článku „K chybějící právní úpravě tzv. prostorového odposlechu v trestním řádu“.

Zásah na Úřadu vlády byl exces, Ištvan měl poslat obálku s modrým pruhem, tvrdí advokáti

sinfin.digital