Ústavní soud zrušil zdanění finančních náhrad dřívějšího církevního majetku, které poslanci v dubnu protlačili sněmovnou i přes senátní nesouhlas. Platit mělo od začátku příštího roku. „Jsem na rozpacích z toho, že k celé kauze muselo vůbec dojít. Jde o daň za účast komunistů na vládě,“ říká k tomu pro INFO.CZ advokát Jakub Kříž. Ten před Ústavním soudem zastupoval skupinu senátorů, která stížnost podala.
Můžete pro kontext shrnout současné dění kolem církevních restitucí?
Ústavní soud rozhodoval o tom, zda je v souladu s Ústavou zdanění finančních náhrad poskytnutých církvím podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. To si vyžaduje vysvětlení. Po více než dvaceti letech jednání přistoupil v roce 2012 parlament k majetkovému vyrovnání s církvemi. Dotlačil ho k tomu Ústavní soud. Jedná se o proces z části restituční a z části odlukový.
Stát se rozhodl ukončit systém financování církví. To je samostatná otázka s restitucemi nesouvisející. Současně se rozhodl naturálně vydat část majetku odebraného komunistickým režimem. Finanční náhrada je obojživelníkem: dřívější judikatura Ústavního soudu hovoří, že má jak složku náhradovou, tak odlukovou. Zákon každopádně stanovil, že finanční náhrada není předmětem žádné daně. A stát to stvrdil smlouvami uzavřenými s církvemi.
