Audit Evropské komise, který řeší střet zájmů premiéra Andreje Babiše, se pojí s celou řadou právních otázek. Je finální, nebo není? Může Evropská komise vykládat české právo? A nemá přece automaticky přednost to evropské? Na zásadní souvislosti celé kauzy upozorňuje v rozhovoru pro INFO.CZ vedoucí katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy a její proděkan profesor Michal Tomášek.
Je audit Evropské komise, rozebírající střet zájmů premiéra Andreje Babiše, pohledem evropského práva finální? Je tomu z pohledu českého práva jinak?
Evropská komise sama potvrdila, že finální je. Je sice finální, ale v exekutivním smyslu. Příslušná tvrzení se mohou stát předmětem soudního projednávání buď z iniciativy České republiky, anebo, pokud by například Česká republika požadavky EU neplnila, z iniciativy Evropské komise.
Posuzuje se aktuální problematika evropských dotací a jejich vracení na základě evropského, nebo českého práva? Respektive je v těchto pohledech zásadní rozdíl?
Problematika je podrobně upravena evropským unijním právem, které musí české právo respektovat. V daném kontextu se jeví jako zásadní nařízení EU č. 2018/1046, zejména jeho článek 61, podle něhož se osoby s vlivem na rozpočet a dotace zdrží jakéhokoli jednání, kdy by z důvodu jejich osobního hospodářského zájmu mohl být ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí.
Takové dotace neměly být dotčeným podnikům podle Evropské komise poskytnuty a Evropská komise může uložit České republice, aby je vymohla zpět třeba i procesní formou podle českého práva.
