ANALÝZA JIŘÍHO MATZNERA | S příchodem nového občanského zákonu byl do českého právního řádu zaveden také právní institut tzv. předsmluvní odpovědnosti. Pokud se totiž smluvní strany při vyjednávání o smlouvě dostanou do určité fáze, kdy bezdůvodný, nebo dokonce úmyslný odchod od stolu by byl pro druhou z nich značně nesolidní, nebo by ji mohl dokonce poškodit, je na místě takovýmto situacím určitým způsobem předcházet a vyvozovat z nich případnou odpovědnost.
Občanský zákoník ve svých ustanoveních § 1728 a násl. zavádí celkem čtyři skutkové podstaty, které zakládají vznik tzv. předsmluvní odpovědnosti. Podle občanského zákoníku samozřejmě může každý vést jednání o smlouvě zcela svobodně a nijak neodpovídá za to, že smlouvu nakonec neuzavře, a to třeba kvůli prostému nesouhlasu s druhou smluvní stranou a nenalezení vzájemného konsenzu.
