Sýrie se nejspíš k soudu nedostane, selektivní spravedlnost je ale špatně, říká soudce Fremr

Jan Januš

Soudce Robert Fremr patří k nejvýše postaveným Čechům na mezinárodní scéně, v současnosti je prvním místopředsedou Mezinárodního trestního soudu v Haagu. V justici působí téměř 40 let a patří k všeobecně respektovaným osobnostem, nyní je tak rovněž kandidátem ministryně spravedlnosti Marie Benešové na brzy uvolněný post předsedy Nejvyššího soudu, o jehož obsazení rozhodne prezident Miloš Zeman. V souvislosti se svým nedávným oceněním Právník roku poskytl Robert Fremr velký rozhovor INFO.CZ.

Můžeme přiblížit veřejnosti, čemu se věnuje Mezinárodní trestní soud?

Mezinárodní trestní soud vznikl proto, aby se nemusely vytvářet další ad hoc tribunály, jako byl rwandský nebo jugoslávský. Mělo jít o permanentní a univerzální soud, který by se zabýval válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti z celého světa. V praxi to tak ještě není, do činnosti soudu se zatím zapojilo 122 států. Největší velmoci, Spojené státy americké, Rusko a Čína, chybí. Což soudu trochu ubírá na kreditu.

Kdy nerozhoduje národní soud, ale Mezinárodní trestní soud?

Platí takzvaná zásada komplementarity. Mezinárodní trestní soud se dostává do hry, jen když národní justice není schopna věc projednat – například, když jsou soudy rozvrácené po humanitární katastrofě – nebo k tomu není ochotná. To byl případ Keni, kde byli podezřelí z trestné činnosti prezident a viceprezident, keňský parlament se pro ně snažil vytvořit zvláštní soud, ale trvalo to tak dlouho, že bylo jasné, že tam ta ochota není. Prokurátor Mezinárodního trestního soudu tak tuto kauzu zažaloval přímo u něj.

Právníkem roku je i Robert Fremr, možný nový šéf Nejvyššího soudu. Kdo jsou další ocenění?

sinfin.digital