Matzner: Kdo bude dědit, když nenapíšete závěť? Možná i ten, koho nechcete

Jiří Matzner

ANALÝZA JIŘÍHO MATZNERA | V případech, kdy nedojde k dědění na základě závěti nebo dědické smlouvy, jakožto „silnějších“ dědických titulů, přichází na řadu tzv. zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti. Právě na jejím základě dědí pozůstalost jednotliví dědicové v pořadí, které stanoví zákon a podle něhož je v podobných případech nutné postupovat. Právní úpravu zákonné dědické posloupnosti lze najít občanském zákoníku. Pojďme se zblízka podívat na tento zákonný postup a na pořadí jednotlivých dědiců při tomto způsobu nabývání dědictví.

Při absenci závěti nebo dědické smlouvy, kterou by zůstavitel pozůstalost mezi dědice rozdělil na základě své vlastní vůle, je třeba pozůstalost mezi dědice rozdělit podle zákonných pravidel. V takovém případě se pozůstalost mezi dědice dělí podle jejich příslušnosti k jednotlivým dědickým třídám, které jsou definovány v občanském zákoníku, a to v poměru, který rovněž stanový zákon. Pokud nedědí žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadá dědictví státu a na stát se v takovém případě hledí, jako by byl zákonným dědicem.

K podobným situacím sice dochází relativně zřídka, nejsou však zase tak ojedinělé, zejména pak v případech, kdy je dědictví zjevně předluženo a dědicové jej odmítnou právě kvůli tomu, aby jim nevznikla povinnost dluhy po smrti zůstavitele hradit z osobních prostředků. V takových případech bude značně pravděpodobné, že dědictví připadne státu, pokud od něj dědicové „dají ruce pryč“. Vraťme se však k jednotlivým třídám dědiců tak, jak jsou definovány v občanském zákoníku.

Matzner: Kontroluje vás zaměstnavatel kamerami a čte vaše e-maily? Může tím porušovat zákon

sinfin.digital