Diplomatická blokáda Kataru: Kouřová clona, která zahaluje historická traumata

Podpora terorismu jako vševysvětlující mantra diplomatické izolace Kataru připomíná spíše než věrnou reflexi reality brilantní práci kvalitní PR společnosti. Podobně jako u jiných diplomatických konfliktů totiž je i současná situace vše, jen ne černobílá a náhle objevený argument podpory terorismu je jen účelová záminka, která má zastřít podstatu problému. 

Saudská Arábie, Egypt, Bahrajn, Spojené Arabské Emiráty a Jemen jako mávnutím kouzelného proutku zahájily na počátku týdne diplomatickou a dopravní blokádu katarského emirátu, který tak nyní poněkud smutně kouká do vzdouvajících se vln Perského zálivu. Důvodem k drakonickému opatření měly být souhlasné komentáře katarského emíra na adresu šíitského Íránu - úhlavního nepřítele sunnitské Saudské Arábie. Jenže pravda je trochu složitější a naštěstí pro malý emirát s velkým bohatstvím: žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří. 

Katar Saudské Arábii, lokální verzi "světového policajta", leží v žaludku už pěkně dlouho - mimo jiné i proto, že nemá žádné přímé nástroje, jak jej ovládat. Narozdíl od okolních států je totiž hlavním zdrojem bohatství Kataru zemní plyn, který emirátu přináší nejvyšší hrubý domácí produkt (HDP) v poměru na obyvatele na celém světě. „Katar byl vazalským státem Saudům nicméně skrze ohromné zásoby zemního plynu si pro sebe získal autonomii. Zbytek regionu se od té doby snaží mu přistřihnout křídla,“ komentuje kontext dění na Blízkém východě Jim Krane, výzkumník na Rice University.

Nad Al-Džazírou se smráká. Katar kvůli diplomatické krizi možná přijde o důležitý mocenský nástroj

sinfin.digital