Další Brexit? Italové v referendu "sestřelili" vlastního premiéra

Info.cz

Evropská unie zažívá patrně nejnebezpečnější moment od referenda, v němž se Britové vyslovili pro vystoupení evropského společenství, takzvaný Brexit. Tentokrát obavy vyvolalo referendum, v němž Italové podle předběžných odhadů odmítli ústavní změny. Ty z celoevropského pohledu nejsou až tak důležité, ale podstatné je, že jsou vyjádřením nedůvěry italskému premiérovi Matteo Renzimu. Je klidně možné, že tento krok nahraje stranám, které chtějí Itálii vyvést z eurozóny.

Investoři dlouhodobě upozorňují, že italské banky jsou plné toxických půjček v objemu zhruba 360 miliard eur, které nikdo nesplácí. Právě Renzi se v lednu letošního roku dohodl s Evropskou komisí, jak tento problém řešit. Počítal nejen se zapojením státu, ale i soukromých investorů, kteří měli špatné půjčky odkoupit. Renziho pád vyvolává pochyby, zda bude Itálie schopná svým závazkům dostát. Pokud by tomu tak nebylo, může to vyvolat pád několika italských bank, což by nepochybně vedlo k další krizi v eurozóně. Itálie je přitom mnohem větší ekonomika než Řecko či Itálie.

Ohlášený konec Renziho nemusí nutně znamenat nové volby. Počítá se i s možným vznikem úřednické vlády, což v Itálii není nic neobvyklého. Odmítnutí ústavních změn by ovšem mohlo posílit hnutí Pět hvězd bývalého komika Beppe Grilla. Ten se v minulosti vyslovil pro uspořádání referenda o setrvání v eurozóně. Italové přitom mají podle průzkumů nejmenší důvěru v evropskou jednotnou měnu napříč celou eurozónou. Vítězství odpůrců eura je tak poměrně pravděpodobné.

Podle průzkumu provedeného institutem Piepoli a IPR pro televizní stanici RAI změnu ústavy podpořilo 42 až 46 procent voličů, proti bylo 54 až 58 procent hlasujících. Podle jiného průzkumu pro televizní stanici LA7 reformy odmítlo 55 až 59 procent voličů, zatímco pro bylo 41 až 45 procent hlasujících Italů.

Jedenačtyřicetiletý Renzi, který stojí v čele italské vlády necelé tři roky, reformu hájil jako nutnou pro zjednodušení fungování politického systému země, která od roku 1945 zažila více než 60 vlád. Reforma měla posílit Poslaneckou sněmovnu a výrazně omezit vliv Senátu, který měl mimo jiné přijít o možnost svrhnout vládu a o vliv na blokování zákonů.

sinfin.digital