Íránu se podařilo hned na začátku bojů o irácký Mosul přesvědčit Irák o změně strategie. Iráčané chtěli podle zdrojů agentury Reuters město obkličovat ze tří směrů a na západě ponechat únikovou trasu, kterou by mohli využít kromě prchajících radikálů z Islámského státu (IS) také civilisté.
Irák tuto taktiku použil v boji o jiná větší města, která předtím IS ovládl. Při zachování této strategie by byla bitva o Mosul rychlejší a snazší. Teherán ale dospěl k názoru, že není v zájmu jeho spojence syrského prezidenta Bašára Asada, aby se prchající bojovníci IS přesunuli do Sýrie, když se Asadovi právě daří nad radikály v Sýrii vítězit. Írán proto lobboval za to, aby byly šíitské milice, nazývající se Lidová mobilizace, vyslány na západní frontu a odřízly tam spojení mezi Mosulem a syrskou Rakkou, tedy dvěma oporami IS.
IS se tak poprvé ocitl v situaci, kdy několika tisícům jeho bojovníků nezbývá nic jiného, než bojovat až do konce. O možnost spasit se útěkem přišel i milion civilistů.
Iráčtí velitelé marně opakovali, že přítomnost civilistů boj komplikuje a zpomaluje, jelikož je třeba omezit letecké operace i nasazení těžké techniky. Nakonec přistoupili na uzavření západní cesty, protože panovaly obavy, že radikálové začnou civilisty masakrovat.
Humanitární organizace připravovaly v Kurdy ovládané části Iráku tábory pro 90.000 uprchlíků a čekaly, že mnozí zvolí spíš západní trasu. „Írán nesouhlasil se zřízením bezpečných koridorů do Sýrie. Chtěl, aby byla celá oblast západně od Mosulu zavřena," sdělil zdroj Reuters.
