ANALÝZA: Putinův potížista Navalnyj se vrací do hry. Co může způsobit jeho bojkot voleb?

Pavel Vondra

Vítězství v březnových prezidentských volbách a čtvrté funkční období má Vladimir Putin předem v kapse, jedinou neznámou zůstává volební účast. A právě to je aspekt, kterého chce využít nejvýraznější Putinův rival – bloger a protikorupční bojovník Alexej Navalnyj, jehož kandidaturu na prezidenta loni zamítla Ústřední volební komise.

Když ruský Ústavní soud 19. ledna udělal definitivní tečku za Navalného snahou vynutit si kandidaturu soudní cestou (soud se jeho žádostí odmítl zabývat, Navalného kandidatura byla předtím zamítnuta s ohledem na jeho pravomocné odsouzení k podmíněnému trestu za údajnou zpronevěru v kauze, která nejen podle žalovaného nese jasné stopy politické zakázky a podle rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva i porušení práva na spravedlivý proces), bylo rozhodnuto: Navalnyj a jeho stoupenci napnou veškeré síly k zorganizování toho, čím hrozili už dříve – „stávky voličů“ (zabastovka izbiratělej), tedy volebního bojkotu.

Navalnyj neúnavně a pořád dokola vysvětluje centrální tezi, která za touto strategií stojí – že když není z koho vybírat, nemá smysl k volbám vůbec chodit a de facto tím legitimizovat stávající režim. O Putinově vítězství nemůže být pochyb a žádný z jeho protikandidátů se ve skutečnosti ani trochu nesnaží ho porazit, tvrdí Navalnyj. Takovým kandidátem byl prý jen on sám a tím, že nebyl k volbám připuštěn, se plně obnažila skutečnost, že volby jsou jen další z operací plně v režii Kremlu.

ANALÝZA: V USA bude mít Němcov náměstí, doma úřadům vadí i květiny na místě jeho vraždy

sinfin.digital