Prvního října 2017 – datum, které v okolí Girony rezonuje i čtyři měsíce poté. Místní tu dělí novodobé dějiny Katalánska na „před 1-O“, jak den vládou neuznaného referenda označují, a „po“. Tehdejší zásah policie tady touhu po autonomii jen zesílil.
Býval to bezejmenný plácek před sportovní halou, kam si chodily děti z vesnice Sant Juliá de Ramis hrát. Vedle basketbalového koše teď přibyla nová cedule: náměstí 1. října. Právě tady měl totiž v referendu volit nynější kandidát na katalánského premiéra, Carles Puigdemont, který má v obci dům. A právě tady proto proběhl jeden z nejvíce medializovaných zásahů španělské policie, při němž bylo zraněno čtyřicet obyvatel.
„Kolovaly řeči, že nesmíme otevřít sportoviště a školy, tak jsme radši přišli už den předem, dveře jsme zabarikádovali traktorem a spali v tělocvičně. Od pěti od rána pak začali chodit voliči, byl to příjemný happening, takový svátek demokracie,“ vzpomíná místní učitel. Právnička Nuria Angulo zase dění v Sant Julià de Ramis sledovala na sociálních sítích ze své vesnice: „Věděli jsme, že tam bude volit Puigdemont, všichni jsme to sledovali, najednou jsme viděli ten zásah a začali se bát. Udělali to schválně, aby vystrašili ostatní. Vždyť tam bylo osm televizí a 50 novinářů. Pokud toto děláte před kamerami, chcete být viděn.“
