Je to summit, který ještě před půl rokem čekal málokdo. Setkání vůdců Severní a Jižní Koreje se uskuteční 27. dubna v demilitarizované pohraniční zóně v obci Pchanmundžon. Zásadní je hned v několika ohledech. Půjde o první mezikorejské jednání na nejvyšší úrovni po více než deseti letech a také první od nástupu Kim Čong-una do funkce. Přichází po bouřlivých slovních přestřelkách a výhrůžkách mezi oběma státy, které jsou formálně stále ještě ve válce a které zásadně rozděluje postoj k USA a Donaldu Trumpovi. Jaká jsou největší třecí plochy mezi oběma zeměmi? A o čem budou Mun Če-in a Kim Čong-un jednat?
Nukleární program
Jaderný arzenál KLDR je jedním ze zásadních problémů ve vztazích mezi Severní a Jižní Koreou. Kim Čong-un skrze propagandu státní televize pravidelně vyhrožuje svému jižnímu sousedovi, že jej svými raketami promění v peklo a popel. Slovní výpady navíc donedávna doplňoval zbrojními zkouškami a jadernými testy, které vyvolávaly napětí i mimo Korejský poloostrov a vedly k tvrdým mezinárodním sankcím.
Zlom nastal až s účastí KLDR na zimních olympijských hrách v jihokorejském Pchjongčchangu, kde sportovci obou států soutěžili pod jednou vlajkou. Od chvíle, kdy se na této účasti zástupci obou Korejí dohodli, k žádnému dalšímu raketovému testu nedošlo, výrazně se také zmírnila rétorika Kim Čong-una. Objevují se tak názory, že je severokorejský lídr ochotný jednat alespoň o omezení svého jaderného programu, čemuž nasvědčuje i jeho nedávná schůzka s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
KLDR už se nechala slyšet, že proti Jižní Koreji nepoužije jaderné ani konvenční zbraně. Kim by za tento ústupek mohl žádat zmírnění mezinárodních sankcí, které zemi odřízly od nutných zdrojů příjmů. Představa, že se ale svých raket a zbraní vzdá kompletně, je poměrně nereálná.
