ANALÝZA: Arméni slaví svoji sametovou revoluci. Ke skutečné změně je ale ještě dlouhá cesta

Ondřej Zacha

Premiérovi odzvonilo. V neděli 22. dubna v jedenáct večer se nočním Jerevanem symbolicky rozezněla kakofonie těch, kteří se nemohli zúčastnit protestů, bušících z oken vařečkami na hrnce. Iniciativu narychlo svolala radní Zara Batojan na podporu protestů za odstoupení premiéra nazvané „Odmítněme Serže.“ Den poté propukly jerevanské ulice v nadšení a spontánní oslavy. Premiér Serž Sarkisjan po deseti dnech většinou nenásilných protestů odstoupil.

Demonstrace začaly před deseti dny, vedené opozičními politiky a ztělesněné nespokojenou mládeží.  Hlavním důvodem bylo rozhodnutí dosavadního prezidenta Sarkisjana kandidovat na premiéra. Předsedu vlády přitom volí parlament, který je ovládán jeho vlastní Republikánskou stranou. Sarkisjan byl arménským prezidentem od roku 2008. Jeho vláda započala příznačně rozsáhlými a násilnými protesty proti volebním podvodům, které byly zakončeny výjimečným stavem po smrti sedmi demonstrantů a jednoho policisty. Sarkisjan vedl zemi poslední dekádu skrze ekonomickou stagnaci, zhoršující se bezpečnostní situaci ve válce s Ázerbájdžánem, rostoucí vliv Moskvy a složitý vztah s Evropou.

Krvelační Turci proti proradným Arménům. Proč 103 let stará genocida paralyzuje Malou Asii

sinfin.digital