ANALÝZA: Západ po dvou stoletích zkusil zúčtovat s Marxem. Závěr? Demokracie slábne

Ondřej Fér

Oslavy dvoustého výročí narození myslitele Karla Marxe mohli politici využít k diskuzi o tom, co udělat, aby se stále větší množství frustrovaných lidí neodvracelo od liberálně demokratických principů směrem k extremismu. Místo toho značná část z nich předvedla bizarní „hejt“ na zvěčnělého Marxe – a ještě si při něm zvládla hromadně prostřílet vlastní kolena.

Dva ze tří amerických milieniálů si nešetří na důchod. Předpokládají, že než se dočkají důchodového věku, kapitalismus ve své současné podobě se beztak zhroutí. Čeští prvovoliči většinově házejí hlas stranám, jejichž étos vyrůstá z kritiky „systémových“ stran. Pouhých 38 procent Čechů říká, že život po roce 1990 je lepší než před ním. Tato data představují reálnou kulisu, na jejímž pozadí se odehrála velká politická antidiskuze o významu Karla Marxe.

Tuto antidiskuzi odstartovalo rozhodnutí šéfa Evropské komise Jeana Clauda Junckera řečnit při odhalování mimořádně nevkusné Marxovy sochy v Trevíru. Do města, jehož dějiny sahají do latinské minulosti Evropy a které bylo významným místem středověké Evropy, ji coby dar dodala Čína. Nemělo by zapadnout, že přijmout tuto bronzovou nestvůru od totalitního režimu, bylo od všech zúčastněných mimořádně hloupým skutkem. Jediná organizace, která proti tomu zvedla hlas, byl PEN klub. Jinak se k faktu, že instalace bronzového monstra do středu starého kurfiřtského města je především úlitbou pro zhruba padesát tisíc čínských turistů, kteří do Trevíru ročně přijedou, rozhostilo ohlušující ticho. Skutečnost, že si Čína postupně skupuje Evropu, aktuálně v zásadě nikoho nevzrušuje.

Revolucionář Marx pohledem šéfa Komise Junckera: Nesvalujte na něj vinu za zločiny komunismu!

sinfin.digital