Největší naději na vítězství v sobotních iráckých volbách mají šíitské strany blízké Íránu, kde vládne šíitské duchovenstvo. Výsledek rozhodne, do jaké míry se Bagdád bude podřizovat Teheránu poté, co už nepotřebuje americkou podporu ve válce proti teroristické organizaci Islámský stát, upozorňuje deník Financial Times.
Iráčané volí ve svobodných volbách poslance už počtvrté od roku 2003, kdy Američany vedená koalice svrhla tamního diktátora Saddáma Husajna. Televizní stanice Al-Jazeera upozorňuje na to, že irácké politické strany jsou letos více než kdy před tím rozděleny podle toho, jak reprezentují jednotlivá náboženství a národnosti: menšinovou muslimskou větev šíitů (ta má ovšem v Iráku většinu), sunnity, tedy většinovou odnož islámu (ti se v Iráku bojí nadvlády šíitů) a Kurdy (kteří se zase obávají nadvlády arabských šíitů i sunnitů). Navíc jsou tentokrát ještě vnitřně rozštěpeni i šíité, sunnité a dokonce i Kurdové.
