Ti, kdo zůstali: Příběhy mladých Venezuelanů, kteří navzdory bídě odmítli odejít za lepším

vkr

Není jídlo, nejsou léky. Inflace je ve Venezuele nejvyšší na světě a míra kriminality tváří v tvář brutální chudobě roste již dvě dekády. Podle prezidenta Nicolase Madura za to může Západ a kapitalistické živly, ekonomové kontrují, že na vině je spíš jeho socialismus v praxi. Ať tak či onak, ze země nyní utíkají statisíce lidí; do New Yorku, Limy, Bogoty či Madridu. O to silnější jsou však příběhy lidí, kteří se rozhodli dobrovolně zůstat a zvolili si Caracas za svůj domov.

„Mladí lidé dnes na sobě cítí enormní tlak, aby vystudovali a co nejrychleji se dostali ze země. To je vše, co v posledních měsících slyšíte,“ říká dýdžejka Mabe reportérovi deníku New York Times. „Noviny a televize pořád jenom papouškují, že tady na nás žádná budoucnost nečeká. To je ale blbost. Já to vidím jinak a proto tu zůstávám,“ dodává Mabe jen den poté, co jí zloději na ulici ukradli její auto. Když redaktor její příběh sepíše, žádá noviny, aby jeho jméno raději neuváděly jeho jméno. Cítí, že by to pro něj nebylo bezpečné.

„Jeden velký podvod,“ zní z USA k venezuelským volbám. Putin gratuloval, Češi jsou znepokojení

sinfin.digital