V jemenské válce byla překročena další meta. Koalice podporující legitimně zvolenou vládu prezidenta Abdarrabua Mansúra Hádího se spolu s armádou poprvé pokoušejí dobýt na povstaleckých húthíjích silné, dobře bráněné a strategicky nesmírně významné město. A OSN i humanitární organizace se děsí, co bude následovat. V zemi, kde válku nepřežilo na deset tisíc lidí, miliony prchly z domovů a propukla humanitární krize, přibývají další oběti.
Pokud se vám už trochu plete, kdo ve které arabské zemi bojuje a proč (a nebylo by divu), lze jemenské události posledních let shrnout asi takhle: Před rokem 2011 vládl v Jemenu prezident Alí Abdalláh Sálih. Po 22 letech u moci jej vystřídal Abdarrabu Mansúr Hádí a tamní lidé věřili, že se budou mít konečně dobře. Jenže jak už to s politiky bývá, slova se mluví a voda (nebo spíš písek) plyne a tam, kde u nás maximálně tak nadáváme a jdeme za pár let volit někoho jiného, využili prezidentovy neschopnosti húthíjové.
Příslušníci šíitské zajdovské sekty se sice běžně netěší nijak zvlášť velké podpoře, protože většinové sunnitské obyvatelstvo na ně nahlíží jako na heretiky, ale lidstvo zjevně nikdy nevyčerpá zásoby naděje. Poté, co zklamal Jemence Hádí, nasměrovali svou podporu k húthíjům, kteří v té době už ovládali severojemenskou provincii Sa’da. Na konci roku 2014 napochodovali húthíjové do hlavního města, záhy jej ovládli a prezident se všemi ministry skončil v domácím vězení.
