Pod tlakem ze všech stran se v prvních 100 dnech vlády ocitl nový kabinet německé kancléřky Angely Merkelové (CDU). S americkým prezidentem Donaldem Trumpem se dostal do křížku mimo jiné kvůli clům na ocel a hliník, se státy střední Evropy pokračoval spor o migraci a na domácí politické scéně mu zase nedala oddechnout opoziční Alternativa pro Německo (AfD). Největšímu náporu se ale velká koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) vystavila sama, a to kvůli tvrdému sporu o migraci mezi sesterskými stranami CDU a CSU, který ohrožuje samotnou její existenci.
Takový vstup do funkčního období ještě dlouholetá šéfka vlády Merkelová, která v čele Německa stojí od roku 2005, nezažila. Nejprve strávila několik měsíců vyjednáváním o formování kabinetu, které překonalo všechny dosavadní časové rekordy, a pak po třech měsících v úřadu musí řešit, jestli nebude překonán také rekord pro nejrychlejší pád vlády.
Příčinou zřejmě nejvážnější vládní krize, které Merkelová ve funkci kancléřky čelí, je spor o migraci, který se už ale začíná přelévat i do dalších oblastí. Zatímco ministr vnitra a šéf CSU Horst Seehofer požaduje, aby Německo ze svých hranic začalo vracet běžence, kteří už v jiné zemi Evropské unie požádali o azyl, Merkelová to s odkazem na evropské právo odmítá.
