Víc než uprchlíků se lidé bojí vlastní krize, ukazují rozhovory z bašt evropských populistů

Hlídacípes.org

Vojtěch Berger

Antisystémové strany napříč Evropou burcují proti islamizaci a migraci, útočí na veřejnoprávní média či pranýřují byrokracii Evropské unie. Pro jejich voliče jsou ale klíčové jiné problémy – jak vyjít s nízkým důchodem, jak se dostat do města, když se ruší dopravní spoje. Stovky výzkumných rozhovorů také prokázaly, že lidé často nevolí populisty proto, že věří, že jim zlepší život, ale aby uvolnili trochu vlastní frustrace.

Letošní studie berlínského think tanku Das Progressive Zentrum přináší 500 hloubkových interview s lidmi z oblastí postižených třeba úpadkem těžkého průmyslu.

Tedy z míst, kde i v Česku získává nadpůměrnou podporu například Miloš Zeman, Tomio Okamura nebo komunisté.

Podle podobného klíče se ptali i výzkumníci v regionech Francie a Německa. V těch, kde ve volbách byly nadprůměrně úspěšné populistické strany – Národní fronta (nedávno přejmenovaná na Národní sdružení) respektive Alternativa pro Německo.

Ve Francii tak rozhovory probíhaly například v Calais na severu nebo v části Marseille na jihu země. V Německu zas volební výsledky jako místo interview určily třeba Gelsenkirchen na západě nebo berlínské sídliště Marzahn na východě.

ANALÝZA: Trump si zahrává se lvím ocasem. Co se skrývá za válkou tweetů mezi Íránem a USA?

sinfin.digital