ANALÝZA: Příměří v Afghánistánu jako výsledek patové situace, kterou nikdo nechce řešit

Marek Hudema

Už zítra by mělo začít v Afghánistánu platit druhé příměří mezi Tálibánem a vládou. Vyhlásil ho afghánský prezident Ašraf Ghaní. Jeho cíl je jasný, postupně dosáhnout úplného usmíření s radikálním hnutím. Jenže Tálibán nechce příměří veřejně přijmout a do jednání s vládou se nehrne.

Hnutí Tálibán má v Afghánistánu 20-40 tisíc bojovníků a jeho síla se v posledních letech nemění, uvádí s odvoláním na odhady americké armády deník The New York Times. Toto povstalecké hnutí přitom do určité míry kontroluje podle některých odhadů až 30 procent území země a pohybuje se na 70 procentech země. Více než polovina země není pod plnou kontrolou vlády. Odhady se různí, protože nikdo přesně neví, jak zjistit kdo co kontroluje a jak definovat přítomnost.

Zároveň ale Tálibán není schopný kontrolovat dlouhodobě žádné větší město a pochybná je i jeho kontrola souvislých rozsáhlých území. Zdá se, že se počet Tálibánem kontrolovaných celých provincií – bez hlavních měst - příliš nezvětšuje. Brání mu v tom na první pohled silná afghánská armáda a policie, které mají přes 300 tisíc mužů a vzdušnou a další podporu amerických vojáků. Jejich „opotřebování“ se ale zvyšuje. Počty padlých jsou od loňska tajné a už dříve byly utajeny i údaje o dezertérech. Každopádně se zdá, že i při velmi střízlivých odhadech ročně přijde dezercemi, útěky, zraněními a úmrtími afghánská policie a armáda o čtvrtinu své síly. A část jejích jednotek existuje jen na papíře.

Afghánistán 2030: Dívky končí školu v 11 letech, Paštunové mají autonomii a USA zavřely oči

sinfin.digital