Makedonie po patovém referendu: Problém s názvem zůstává, napětí v zemi poroste a hrozí nové volby

Marek Hudema

Makedonie stále zůstává problematickou zemí Balkánu a místem střetu Ruska a Západu. Nedělnímu referendu o změně názvu státu, které mělo v důsledku vést ke vstupu do NATO, zasadila smrtící ránu nízká účast voličů. Jde o výhru opozice, po které zřejmě budou následovat předčasné volby.

Nedělní referendum v Makedonii, které někteří komentátoři označovali jako nejdůležitější hlasování na Balkáně od rozpadu Jugoslávie, neskončilo, jak většina z analytiků předpokládala. Makedonci sice odsouhlasili devadesátiprocentní většinou hlasujících změnu názvu své země z Makedonie na Severní Makedonii, ale samotného referenda se zúčastnilo pouze něco přes třetinu oprávněných voličů. Není tak podle zákona platné a hlavně nebude mít takový politický dopad, jak se předpokládalo. Neotevře tedy Makedonii dveře do NATO a Evropské unie. A země sama zůstane – jak ji označil v roce 2015 tehdejší americký ministr zahraničí John Kerry – „linií palby“ mezi Ruskem a Západem.

O co jde? Makedonie, která získala nezávislost po rozpadu Jugoslávie v roce 1991, se snaží stát se členem Evropské unie a Severoatlantické aliance. Malou, dvoumilionovou, ale strategicky důležitou zemi od toho dlouhodobě odrazuje Rusko, které využívá všechny prostředky včetně dezinformační kampaně. Hlavním problémem ale není Moskva, nýbrž sousední Řecko, samo člen NATO i EU, které podobné snahy brzdí.

Atény požadují změnu názvu 'Makedonie', protože ten se podle tamních politiků váže k jejich státu. Makedonie by prý se svým názvem mohla požadovat část řeckého území. Řecko proto brání vstupu země do EU i NATO. Do OSN se dostala kvůli vytrvalému nátlaku Atén jen tak, že se do roku 1993 oficiálně jmenovala Bývalá jugoslávská republika Makedonie.

Makedonci před klíčovým referendem bojují s dezinformacemi. Stojí za nimi Rusko, tvrdí Západ

sinfin.digital