Setkání nepřátel: Má Jemen, kde probíhá nejhorší humanitární katastrofa planety, šanci na mír?

Pavel Novotný

Ve Švédsku se po dvou letech mlčení a bezmála čtyřech letech občanské války sešly znepřátelené strany jemenského konfliktu, které zde právě teď rokují. I jindy povinně optimističtí mezinárodní vyjednavači potvrzují, že mír, ba ani celkové příměří není na pořadu dne. Úspěchem je, že se obě strany nakonec opravdu sešly k jednání, byť nepřímému. V první fázi jde o to, aby obě strany umožnily zásobování civilistů, vstup lékařům a třeba i výměnu zajatců.

Poslední mírové rozhovory o Jemenu konaly před dvěma lety v Kuvajtu, dopadly ale neúspěšně. Nynější ambice mezinárodního společenství ve vztahu k Jemenu snad nejlépe vyjádřil zmocněnec OSN Martin Griffiths, když takto oslovil znepřátelené frakce: „Neodcházejte z rozhovorů… Umožněte nám prostě pracovat“. Jakýkoliv, i drobný posun v jednání může zachránit stovky, ba tisíce životů. Nabízíme odpovědi na základní otázky ohledně „nejhorší humanitární krize“ nynějšího světa, jak situaci na jihu Arabského poloostrova nazvala OSN.

Jaká je v zemi situace?

Počet obětí války se celkově odhaduje na desítky, možná už stovky tisíc. Organizace Save the Children nedávno konstatovala, že od počátku konfliktu (jaro 2015, či spíše již začátek téhož roku) zemřelo v jeho důsledku na 85 tisíc dětí, které zahubily nejen zbraně, ale hlavně podvýživa a nemoci.

Tři čtvrtiny obyvatel (22 milionů lidí) dlouhodobě nejchudší arabské země potřebují k přežití pomoc nebo ochranu ze zahraničí. Polovinu Jemenců ohrožuje hlad. Tři miliony lidí jsou v Jemenu v pohybu a bez přístřeší. V zemi propukla epidemie cholery.

Válka v Jemenu
sinfin.digital