Mladí a bohatí Turci utíkají ze země. Trápí je nedostatek svobody a represe vůči údajným nepřátelům státu

Marek Hudema

Počet emigrantů z Turecka se loni zvýšil na dvojnásobek, v Řecku tvoří Turci polovinu uprchlíků směřující do země přes pozemní řecko-tureckou hranici. V Evropě žádá o azyl stále víc Turků. Rostoucí „odliv mozků“ se dostal tento týden i na jednání tureckého parlamentu.

Řecko se stává cílem nového druhu uprchlíků ze sousední země. Zatímco v průběhu evropské migrační krize v roce 2015 z Turecka do Řecka a dále do Evropy prchali zejména Syřané, v minulém roce to byli Turci. Poprvé od roku 2015 se tak zvýšil počet uprchlíků, kteří překročili pozemní řecko-tureckou hranici na řece Evros. Podle listu The Wall Street Journal jich mezi lednem a zářím – do té doby jsou známy poslední údaje – bylo 14 tisíc, a z toho zhruba polovina měla turecké občanství.

Turci prchají ze země v obavě před represemi, které začaly po neúspěšném vojenském puči proti prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi v roce 2016. Za pučem měl stát údajně v USA žijící islámský klerik Muhammed Fethullah Gülen. Jeho hnutí původně podporovalo Erdogana, zejména proti tureckým vojákům, ale pak se stali nepřáteli. Turecké úřady dnes stíhají skutečné i údajné Gülenovy příznivce, odebírají jim pasy, obviňují je z terorismu a zestátňují jejich majetek. Dosud bylo zadrženo přes 200 tisíc lidí, přes 80 tisíc uvězněno a víc než 150 tisíc vyhozeno ze zaměstnání. Přitom čistky stále pokračují, lidé jsou zatčeni, někteří z nich posléze propuštěni, a jsou případy, kdy jsou pak zadrženi podruhé. Dnes například bylo zatčeno přes sto bývalých vojáků.

Turecko daruje Kosovu mešitu. Erdogan tak rozšiřuje vliv, může to dopadnout i na vztahy se Srbskem

sinfin.digital