Chtějí vyšší důchody i přímou demokracii. Kdo jsou žluté vesty a jaké jsou jejich požadavky?

Milan Rokos

Sociální hnutí, které se ve Francii zformovalo ve druhé polovině roku 2018, bude usilovat o křesla v Evropském parlamentu. Kandidátka vedená zdravotní sestrou Ingrid Levavasseurovou ale zastupuje jen část demonstrantů, mnozí z nich se do politiky, kterou kritizují, odmítají zapojit.

Jak a kdy vzniklo hnutí žlutých vest?

Impulsem ke spontánním pouličním protestům a blokádám se stalo vládou ohlášené zdražení pohonných hmot od 1. ledna 2019. Online petici, kterou proti němu sepsala pozdější mluvčí hnutí Priscillia Ludoskyová, podepsalo více než milion lidí.

K tomu se přidala nespokojenost nižších a středních vrstev se stagnující životní úrovní a rostoucím daňovým zatížením. Postižení se cítili hlavně obyvatelé francouzského venkova a menších měst.

Auditorská firma Ernst & Young spočítala, že francouzská vláda uvalila od začátku mandátu prezidenta Emmanuela Macrona do konce roku 2018 na obyvatelstvo celkem osm nových daní.

Nespokojení Francouzi se 17. listopadu uchýlili k protestům. V Paříži zablokovali silniční obchvat a po celé zemi celkem 2 000 míst. Na rozdíl od sociálních protestů v minulosti tentokrát demonstrace neorganizovaly odbory, lidé se scházeli po výzvách na sociálních sítích Facebook, Twitter a YouTube.

Kóma, vylomené zuby i ztráta oka. Francie se vymezuje proti policejnímu násilí

sinfin.digital