Velká veřejná debata, kterou chtěl francouzský prezident reagovat na hnutí žlutých vest, přinesla možná více otázek než odpovědí. Některé požadavky veřejnosti si odporují, jiné zase vláda už předem odmítla. Macron sice dočasně získal půdu pod nohama, reálně mu ale hrozí zklamání veřejnosti z výsledků debaty.
Dva měsíce času, více než 10 300 místních shromáždění, 1,4 milionu příspěvků na internetových stránkách a 400 až 500 tisíc diskutujících Francouzů. Taková je číselná bilance právě končící Velké veřejné debaty, kterou chce francouzský prezident Emmanuel Macron odpovědět na protestní hnutí žlutých vest.
Otázkou je, co tato bezprecedentní masová akce přinese Francii a zda byla úspěšná. Zatímco vláda premiéra Édouarda Philippa označuje debatu za úspěch, průzkumy už tak jednoznačné nejsou. V tom posledním, který si objednal deník Le Figaro spolu s televizí LCI, se o nápadu zorganizovat debatu vyjádřilo pochvalně 70 procent dotázaných. S výjimkou voličů Národního sdružení (bývalá Národní fronta Marine Le Penové) se pozitivní odpovědi příliš nelišily podle politických preferencí. Není to ale tak jednoduché.
