Evropané se obávají, že ztratí vliv v Mezinárodním měnovém fondu (MMF). Jednu z klíčových světových finančních institucí až dosud vedla Francouzka Christine Lagardeová, kterou ale lídři Evropské unie nominovali na post guvernérky Evropské centrální banky. Ve středu proto o jejím možném nástupci jednali na okraj schůzky ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G7 zástupci Německa, Francie a Itálie. Jednání ale pokrok nepřineslo, vyřazeni byli jen dva dosavadní největší favorité.
„Je to vysoká politika a moc,“ popsal serveru Politico důležitost postu Mujtaba Rahman, ředitel evropské sekce think tanku Eurasia Group. „EU si chce zachovat vliv na světové scéně kvůli obavám z toho, že by ji brzy mohla nechat za sebou rozvíjející se Asie,“ myslí si analytik.
Gentlemanská dohoda Evropy a USA
Vedení MMF bylo přitom vždy od založení instituce v rukách Evropanů díky gentlemanské dohodě se Spojenými státy, které si pro změnu zachovávají svého člověka v čele Světové banky. Tato dohoda ale v čase multilateralismu může padnout. Představitelé EU v Bruselu odhadují, že hlavní soupeř v boji o čelo MMF bude z Dálného východu, kde by mohly své kandidáty postavit jak Čína, tak i Japonsko nebo například Singapur.
Mezinárodní světový fond vznikl jako součást nového uspořádání po druhé světové válce. Kromě toho, že radí vládám, jak hospodařit, proslul zejména jako prostředek poslední finanční záchrany pro zadlužené státy. V Evropě například po finanční krizi v roce 2008 pomohl zachránit před bankrotem Lotyšsko nebo Rumunsko, v následné dluhové krizi pak Irsko, Řecko a Portugalsko. V poslední době pak hodil záchranné lano v podobě úvěru v hodnotě 50 miliard dolarů vládě Argentiny.
