Drobné ostrůvky v Pacifiku jsou známé především jako ráj pro zahraniční turisty, pro Austrálii a Čínu se však oblast v poslední době stává především ohništěm sporů o vlastní vliv. Pro tichomořské ostrovy není zájem zahraničních trhů ničím novým – už v minulosti se tu střetával zájem několika koloniálních velmocí. Ani poté, co si pacifické státy začaly vládnout samy, se však závislosti na velmocích úplně nezbavily. Kvůli všudypřítomné chudobě je totiž jižní Pacifik závislý na pomoci zvenčí. Právě Austrálie byla po dekády tím největším donorem, v posledních letech však musí soupeřit s dalším významným hráčem a v sázce je hodně.
Čtrnáct tichomořských ostrovů – včetně Fidži, Vanuatu, Papuy-Nové Guiney nebo Šalamounových ostrovů – je domovem méně než deseti milionů lidí, od Číny jsou vzdálené tisíce mil a jejich HDP odpovídá méně než jednomu procentu toho čínského. Přesto zájem Pekingu o ostrovy Tichého oceánu sílí. Čína tu ve velkém investuje, staví mosty, silnice i letiště.
Vývoj posledních několika let se australské vládě samozřejmě nelíbí a tamní odborníci varují, že se vliv jejich země v tichomořském regionu ocitá v ohrožení. „Úroveň čínských investic určitě přidělává Austrálii obavy,“ říká australský odborník na zahraniční vztahy Tichomoří Michael O’Keefe pro americkou televizi CNN. Proč vlastně Čína tolik investuje do jinak opomíjeného regionu? CNN uvádí tyto důvody.
