Írán vsadil v konfliktu s USA na protiútok. Trumpa se nezalekl, přesto se jednání přibližují

Milan Rokos

K průlomovému setkání amerického a íránského prezidenta na newyorském zasedání OSN nedojde, do budoucna se ale jednání znepřátelených mocností zdají být nejpravděpodobnější variantou. Navzdory tomu, že Írán nedávno napadl saúdskoarabská ropná zařízení a ohrozil tak amerického spojence, na něhož administrativa Donalda Trumpa sází na Blízkém východě nejvíce.

Na podobě britského odchodu z Evropské unie se sice neshodnou, v úterý ale v New Yorku spojili síly. Francouzský prezident Emmanuel Macron se spolu s britským premiérem Borisem Johnsonem na zasedání OSN snažili přesvědčit lídry USA a Íránu, aby se během summitu setkali. Pokud by se jim to podařilo, šlo by o první schůzku na nejvyšší úrovni od islámské revoluce v roce 1979.

Macron, který se během dne sešel na toto téma s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i jeho íránským protějškem Hasanem Rúháním, podle diplomatických zdrojů deníku The Wall Street Journal neuspěl, protože Íránci trvali na tom, aby nejdříve Spojené státy zrušily sankce, které na ně po nástupu k moci opět uvalila Trumpova administrativa.

Sankce zasáhnou íránskou centrální banku

Trump navíc ve svém projevu na Valném shromáždění označil Teherán za hrozbu a v reakci na údajný íránský podíl na útocích proti saúdskoarabským ropným zařízením mluvil o jeho „touze po krvi“. „Všechny národy mají povinnost jednat,“ vyzval státy světa k tomu, aby dotlačily Írán k mírovým rozhovorům. Minulý pátek pak USA uvalily sankce na íránskou centrální banku, což byl odvetný krok za útok proti Saúdské Arábii.

Kudy půjdou USA po odchodu jestřába Boltona? Trump možná začne opět jednat s diktátory

sinfin.digital