K průlomovému setkání amerického a íránského prezidenta na newyorském zasedání OSN nedojde, do budoucna se ale jednání znepřátelených mocností zdají být nejpravděpodobnější variantou. Navzdory tomu, že Írán nedávno napadl saúdskoarabská ropná zařízení a ohrozil tak amerického spojence, na něhož administrativa Donalda Trumpa sází na Blízkém východě nejvíce.
Na podobě britského odchodu z Evropské unie se sice neshodnou, v úterý ale v New Yorku spojili síly. Francouzský prezident Emmanuel Macron se spolu s britským premiérem Borisem Johnsonem na zasedání OSN snažili přesvědčit lídry USA a Íránu, aby se během summitu setkali. Pokud by se jim to podařilo, šlo by o první schůzku na nejvyšší úrovni od islámské revoluce v roce 1979.
Macron, který se během dne sešel na toto téma s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i jeho íránským protějškem Hasanem Rúháním, podle diplomatických zdrojů deníku The Wall Street Journal neuspěl, protože Íránci trvali na tom, aby nejdříve Spojené státy zrušily sankce, které na ně po nástupu k moci opět uvalila Trumpova administrativa.
Sankce zasáhnou íránskou centrální banku
Trump navíc ve svém projevu na Valném shromáždění označil Teherán za hrozbu a v reakci na údajný íránský podíl na útocích proti saúdskoarabským ropným zařízením mluvil o jeho „touze po krvi“. „Všechny národy mají povinnost jednat,“ vyzval státy světa k tomu, aby dotlačily Írán k mírovým rozhovorům. Minulý pátek pak USA uvalily sankce na íránskou centrální banku, což byl odvetný krok za útok proti Saúdské Arábii.